Rok poté: Janov nebo Praha?

4. října 2009 Od loňských událostí na litvínovském sídlišti Janov uběhl rok.

V živé paměti jsou záběry odvážných členů Ochranných sborů Dělnické strany, kteří svým aktivismem upozornili na tíživou situaci slušných občanů v této lokalitě. Nenechali se vyprovokovat cikánskými rasisty a nepodlehli tíživé atmosféře.

Hrdinové 4. října se tak stali předzvěstí několika protestních akcí, jejichž vrchol byl bezesporu 17. listopadu. Stovky nespokojených občanů daly důrazně najevo, že pohár trpělivosti již přetekl. A režim se po dlouhé době relativního sebeuspokojení zalekl.

Za ten rok se mnohé změnilo. Dělnická strana posílila ve volbách, je neustále pronásledována zkorumpovaným státem a v čele této štvanice jsou bývalí členové KSČ. I to je neblahé dědictví z roku 1989 a důsledek dohody mezi komunisty a tzv. disidenty v čele s Václavem Havlem.

Demokracie zůstala jen nenaplněným snem. Místo toho máme režim, který se stejně jako jeho předchůdce bojí pravdy a nepohodlných názorů, stejným způsobem postihuje nositele takových myšlenek a stejně, sice nyní „demokraticky“, posílá své oponenty do vězení.

Blíží se dvacáté výročí 17. listopadu. Není na čase dát vládnoucím gaunerům důrazné varování, že je toho již dost? Což takhle zopakovat Janov tentokrát v Praze?

Pojďme všichni společně dát najevo svou nepoddajnost a touhu po změně. Vždyť už není na co čekat. Loňský Janov se zapsal do historie, zapišme do ní i letošní listopad. Budoucí generace nám za to jen poděkují.

Tomáš Vandas
předseda DS